Představte si místo, kde máte čas objevovat, zkoumat, hrát si. Kde je vše nachystané, čisté a uspořádané. Vše láká dětské smysly k prozkoumání. Představte si místo, kde učení a nabývání vědomostí je chápáno jako něco vzrušujícího a chtěného. Představte si místo, kde se děti učí svým tempem podle svých schopností, kde si dítě volí práci dle svého zájmu a pracuje s ní tak dlouho, jak potřebuje, a pak přechází k další činnosti dle své svobodné volby.
Taková je přesně Montessori školka.
Děti v předškolním věku disponují mimořádnými schopnostmi pro vstřebávání informací, a to bez sebemenšího úsilí. Abychom využili této jejich přirozené schopnosti porozumět světu prostřednictvím aktivní činnosti, smyslových požitků a vlastních prožitků, jsou montessoriovské předškolní třídy pečlivě připraveny tak, aby dětem nabízely konkrétní, praktické a na učiteli nezávislé pomůcky, s nimiž mohou děti samostatně pracovat. Materiály v každé třídě jsou rozděleny do několika oblastí, a to dle praktického života, smyslové výchovy, jazykové výchovy, matematiky a poznávání světa.
Naším posláním je podporovat děti v úsilí o samostatnost ve všech sférách života. Úcta a laskavost k lidem, vážit si práce vlastní i druhých, projevovat vděčnost a empatii, respekt ke svobodě a svému okolí. To jsou hodnoty, které chceme dětem ukázat a předat.
| 6:30 | - | 8:00 | Příchod dětí - hygiena, rozcvička, spontánní hry |
| 8:00 | - | 11:00 | Dopolední Montessori pracovní blok, přesnídávka, pobyt venku |
| 11:00 | - | 11:45 | Pobyt venku |
| 11:45 | - | 12:45 | Oběd, hygiena |
| 12:45 | - | 13:00 | Vyzvedávání dětí |
| 13:00 | - | 14:45 | Odpolední Montessori pracovní blok, svačina |
| Relaxace, spánek | |||
| 14:45 | - | 15:00 | Vyzvedávání dětí |
| 15:00 | - | 16:45 | Kroužky (paralelně s provozem mateřské školy) |
| 15:00 | - | 16:45 | Odpolední Montessori pracovní blok, svačina, pobyt venku |
| 16:45 | - | 17:00 | Vyzvedávání dětí, konec provozní doby mateřské školy |
„Pomoz mi, abych to dokázal sám.“
Montessori pedagogika je vzdělávací přístup vyvinutý Dr. Marií Montessori, italskou lékařkou a pedagožkou, na počátku 20. století. Metoda Montessori vychází z přesvědčení, že děti mají přirozenou zvědavost a motivaci k učení, a tedy úlohou vzdělávání je tuto vrozenou touhu podporovat a vést.
Důraz je kladen na dítě jako jednotlivce, s učiteli sloužícími jako průvodci a facilitátoři spíše než tradičními instruktory. Učební plán je navržen tak, aby reagoval na individuální potřeby a zájmy každého dítěte.
Třída, respektive Montessori edukační prostředí, je pečlivě připraveno tak, aby podporovalo nezávislost a objevování. Obsahuje různé praktické materiály, ke kterým mají děti přístup, což je povzbuzuje k výběru aktivit, které je zajímají.
Děti jsou povzbuzovány, aby si vybíraly své vlastní aktivity z široké nabídky možností. To podporuje pocit autonomie, zodpovědnosti a sebedisciplíny, když se zapojují do úkolů, které je zajímají.
Montessori třídy zpravidla mají smíšené věkové skupiny, což umožňuje mladším dětem se učit od starších dětí a zároveň starším dětem přebírat vedoucí role a posilovat své vlastní učení tím, že vyučují koncepty, které již ovládly. Takové interakce mají pozitivní dopad na budování morálních hodnot u dětí jako jsou zejména respektování, tolerance, nápomocnost slabšímu.
Prodloužené vzdělávací hodiny, které nejsou narušovány anebo přerušovány okolními jevy, umožňují dětem se při práci hloubkově angažovat v aktivitách. Takové prostředí podporuje soustředěnost, zájem a rozvoj pocitu ovládání.
I když mají děti svobodu vybírat si své aktivity v čase, tak samozřejmě také existují jasné směrnice a limity v Montessori prostředí. To pomáhá vytvářet pocit pořádku, disciplíny a zejména bezpečí.
Montessori vzdělávání zdůrazňuje rozvoj celého dítěte; funkce kognitivní, sociální, emocionální a fyzické. Aktivity často začleňují a komplexně spojují několik aspektů učení místo toho, aby se zaměřovaly pouze na výukové předměty.
Průvodci (učitelé) pečlivě sledují pokrok a vývoj každého dítěte, poskytují individuální podporu, upravují edukační prostředí podle potřeby a nasměrovávají dítě do nových oblastí nebo do oblastí, které ještě dítě nezvládá. Hodnocení probíhá neustále a zaměřuje se na růst dítěte.
V Montessori pedagogice je praktický život jednou z důležitých oblastí vývoje dítěte, která se zaměřuje na rozvoj praktických dovedností, samostatnosti, sebeobsluhy a seberegulace. Tato oblast je navržena tak, aby dětem poskytla možnost naučit se a cvičit dovednosti potřebné pro každodenní život a péči o sebe, své prostředí a ostatní. Praktický život je považován za základní kámen Montessori pedagogiky, protože tyto dovednosti jsou základem pro další učení a rozvoj.
Dítě velmi rádo prozkoumává svět a potřebuje vědět, jak vše funguje. Smyslové pomůcky umožňují dětem objevovat a zkoumat různé vlastnosti předmětů a materiálů. Dítě se naučí názvy geometrických tvarů nebo těles, bude párovat, třídit, čichat a tříbit své smysly.
Děti si rozšiřují slovní zásobu pomocí klasifikačních karet. Starší děti mají možnost naučit se psát první psací písmena za pomoci smirkových písmen. Někteří třeba napíší své první slovo díky pohyblivé abecedě.
Matematické pomůcky podporují abstraktní myšlení, logiku a systematické myšlení u dětí. Montessori matematika se nezaměřuje pouze na naučení matematických faktů, ale především na pochopení matematických konceptů a procesů.
Cílem je rozvíjet zájem dětí o svět a různé kulturní aspekty. V oblasti kultury se zde nacházejí pomůcky jako jsou mapy kontinentů, pokusy, umělecký koutek, malá knihovna a čtecí koutek. Děti mají připravené na táccích jednotlivé výtvarné a tvořící techniky. Mají tedy možnost naučit se stříhat, lepit, malovat štětcem, navlékat korálky aj.